Historie

O vzniku a původu obce se nezachovaly žádné zprávy. Ves se poprvé připomíná v roce 1307 jako Trenavia, kdy byla samostatným biskupským lénem. Odnepaměti byla zemědělskou vesnicí s panskými dvory a vodním mlýnem. V 16. století zde stávala tvrz.  Koncem 18. století vznikla severně od Trnávky osada Chabičov, jež náleží k obci.

V 18. století rovněž nechal na místě, kde kdysi tvrz stávala, postavit Josef Viktorín z Harasova barokní zámek, jako letní sídlo pánů z Harasova, jimž patřil nedaleký hrad Hukvaldy. Zámek, který dnes patří mezi kulturní památku, je obklopen přírodně krajinářským parkem vybudovaným v 19. století.

Krásu parku umocňují dva rybníky, které si oblíbily labutě a vážky. Od roku 2012 je část zámeckého parku s rybníky a s přilehlým korytem potoka a loukou nad zámkem chráněná jako přírodní rezervace Rybníky v Trnávce, ideální místo k relaxaci. Unikátní je výskytem vzácných obojživelníků, které najdete pouze na dvou místech severní Moravy.

Kostel zasvěcený sv. Kateřině se připomíná v obci od roku 1452. Byl postaven na renesančních základech, přestavbou v roce 1932 regotizován. Kostel sv. Kateřiny, jehož patronem je náboženský fond, stojí na návrší vedle základní školy. Má tři oltáře, z nichž hlavní oltář zdobený obrazem sv. Kateřiny, byl postaven v roce 1868 na místě staré dřevěné sochy sv. Kateřiny. Boční oltáře jsou zasvěceny sv. Josefu a sv. Anně. Kazatelna a křtitelnice pochází z konce 17. století, na kůru jsou varhany vysvěcené roku 1934. O trnavských zvonech se traduje pověst, že v době náboženských nepokojů je občané obce zakopali do země. Chtěli je tak zachránit před nepřáteli, kteří by je roztavili na děla. Největší zvon je prý do dnešního dne ukryt, neboť nebyl po válce nalezen.

V současné době vyzvánějí z věže kostela tři zvony - Marie, Metoděj a Jan Sarkander.

Jednopatrová budova základní školy byla postavena r. 1875 - 1876. Ještě před ukončením stavby byla na den sv. Kateřiny církevně posvěcena a odevzdána svému účelu. Před otevřením nové školy se vyučovalo v rodinných domcích, později i v zámku a od roku 1796 osmdesát let v tzv. "Staré škole". Roku 1882 daroval rytíř Dr. Filip Harasovský škole pozemek, který dosud slouží jako školní zahrada. Opakovaně daroval škole větší peněžní obnosy, za něž byly pořizovány pomůcky a knihy do školní knihovny.

Nová škola byla po svém otevření pouze jednotřídní. Všech 201 žáků vyučoval jako první učitel Jan Richter z tehdejšího Velkého Petřvaldu. Významně se do historie školy zapsali učitelé, jako byl pan Ludvík Hlaváč, jenž zde působil v letech 1884 - 1903 a za svého působení na škole usiloval o její rozšíření a o založení knihovny pro děti. Po jeho odchodu jej na místě ředitele vystřídal pan František Štindl, který zde prožil 37 let, v nichž pro školu i obec mnohé udělal. Dalšími významnými osobnostmi byli František Běgus, který byl pro své vlastenectví umučen v koncentračním táboře, Jaroslav Šimíček, jenž zde působil 17 let, Bohumil Čapka, pod jehož vedením byla škola zvelebena a zmodernizována, Marie Šimečková, která rozvoji trnavské školy obětavě věnovala 38 let svého života. V roce 2023 zde své působení jako ředitelka školy ukončila po 30 letech Mgr. Ivana Vidličková, kterou vystřídala Mgr. Hana Cholevová.

V křižovatce směrem k obci Petřvald se nachází budova staré požární zbrojnice, která byla postupem času nahrazena novou hasičárnou. Dnes slouží jako garáž.

Jednou z nejstarších dochovaných památek v obci je latinský pískovcový smírčí kříž se zaoblenými rameny, který se „krčí“ u silnice před rodinným domem číslo popisné 31. Jednoduše opracovaný kříž, který je zapuštěný svislým ramenem do země pochází pravděpodobně ze 16. až 18. století a je zapsán na seznamu památek. Připomíná uplatňování trestního práva v minulosti.

Kaple sv. Jana Nepomuckého se nachází u křižovatky silnic Trnávka - Brušperk. Byla založena zbožnou rodinou Harasovských.